Vývoj termické separace
Termická separace je perspektivní proces umožňující energeticky zhodnotit materiály, které se dříve spalovaly nebo jsme je nedokázali využít a proto vznikaly jejich skládky škodlivé životnímu prostředí. Surovin, jako je uhlí a ropa, přitom neustále ubývá a energetická krize již dávno není novým pojmem. Společnost Ostravská LTS rozvíjí a vyrábí technologii termické separace, která je schopna zpracovávat převážně odpadní suroviny a přeměnit je v energeticky využitelné produkty. Výsledkem může být nejen teplo, ale také elektrická energie z kogenerační jednotky, která takto vzniklé produkty spotřebuje.
Termická separace, nebo také rozklad, je známá také pod pojmem pyrolýza.
"Pyrolýza (řecky pyros = oheň, lysis = rozpuštění) je fyzikálně-chemický děj řadící se do skupiny termických procesů. Pyrolýzou je míněn termický rozklad organických materiálů za nepřístupu médií obsahujících kyslík. Podstatou pyrolýzy je ohřev materiálu nad mez termické stability přítomných organických sloučenin, což vede k jejich štěpení až na stálé nízkomolekulární produkty a tuhý zbytek." (Wikipedia)
Požíváme však označení „termická separace“, protože v mnoha médiích i státních orgánech je nesprávně spojována pyrolýza se spalovnou.
Historie termické separace
Podstata tohoto děje je známá už od středověku, kdy jej v polovině 16. století zkoumali někteří alchymisté. Od 17. století vyráběli uhlíři v milířích dřevěné uhlí při omezeném přístupu vzduchu.




V 1. polovině 19. století začala éra průmyslového koksování uhlí, které využívá rovněž tento princip. Výroba dřevního plynu pomáhala také u nás překonávat nedostatek ropných pohonných hmot během druhé světové války.
Současnost termické separace
Dnešní technologie, řízené elektronickými systémy, využívají termickou separaci k výrobě paliv a energie mnohem účinněji a bezpečněji. Materiálem pro přerod vstupní suroviny v topný olej, plyn a koksík, není jen biomasa, dřevo a uhlí, ale všechny materiály, které byly z nich vyrobeny. Pneumatiky, plasty, tříděný odpad, starý papír a jiné materiály, které se těžko recyklují, jsou vhodnou surovinou pro termický rozklad.


Technologie termického rozkladu může pomoci s problémem starých ekologických zátěží. Příkladem jsou ropné laguny, které se nachází v Ostravě v areálu bývalého podniku Ostramo.

